home

Z obsahu

Z obsahu z jednotlivých svazků budeme postupně doplňovat.

Nechte se okouzlit čarovným světem Orientu ve vyprávěních moudré Šahrazád

Ojedinělé dílo vzbuzuje dodnes pozornost bohatstvím a důmyslností příběhů, exotickým koloritem, vtipem a kresbou nevšedního prostředí, znaky, které jim vtiskli vypravěči, aby stejně jako Šahrazád zaujali posluchače. Výběr námětů je široký, od krátkých anekdot po legendy, které prostým posluchačům dávaly naději, že na každého někde čeká bohatství a štěstí.



Tisíc a jedna noc 1. svazek
První až čtyřicátá pátá noc

Tisíc a jedna noc – 1. svazek

Kdybychom se chtěli vydat do míst, kde Tisíc a jedna noc vznikla, museli bychom podstoupit dlouhé putování s karavanou. Nejdříve do Indie, neboť odtamtud pochází úvodní vyprávění o moudré Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi, které tvoří rámcový příběh celé sbírky. Právě ono je vřetenem, kolem něhož se spřádaly nitky celé řady rozmanitých příběhů, šňůrkou, na kterou se navlékaly perly, jak pravil jeden básník.

Rámcový příběh je jednoduchý: Král Šahrijár se zklame v lásce, z pomstychtivosti si pak každý den bere novou ženu, a když s ní stráví noc, dá ji ráno zabít. Potom však pozná vzdělanou a krásnou Šahrazád, která si zachraňuje život tím, že svému manželovi vypráví po dobu tisíce a jedné noci zajímavé a poutavé příběhy. Vždy, když se rozednívá, královna s líčením přestane v nějakém dramatickém okamžiku, a král, zvědavý, jak vyprávění dopadne, nechá manželku naživu. Nakonec se do Šahrazád, která mu mezitím porodí tři syny, zamiluje a už s ní zůstane.

I ve Vypravování o kupci a džinovi vykupují tři starci svými příběhy život nešťastného kupce, který neuvěřitelným, přímo pohádkovým způsobem zabil syna jistého džina peckou z datle. Ve Vypravování o nosiči a třech mladicích bojují o život tři žebraví kalandarové (potulní fakírové). Zachrání se vyprávěním svých příběhů. Nemluvě o tom, že v pozoruhodném Vypravování o krejčím, hrbáči, židovi, dozorci a křesťanovi musí všichni hrdinové povyprávět, co zajímavého se jim přihodilo, jinak by je čínský král nechal pověsit.

Příběhy podávají anonymní vypravěči tak bezprostředně a věrohodně, že čtenáře děj odehrávající se ve vysněném světě, vzdáleném současné každodennosti, přímo uchvátí, a může se nechat okouzlit i půvabnými verši, jimiž postavy svá líčení prokládají. V Příběhu o rybáři a ifrítovi se chudičký rybář střetne s obrovským ifrítem, který z něj udělá boháče. To je základ světoznámé pohádky o „džinovi v láhvi“, který splnil rybáři jeho přání, když ho vypustil z jeho staletého vězení. Základní dějový rámec tohoto příběhu se obohacuje o osudy zkamenělého prince a další a další vyprávění. Všechny však spojuje jednotící myšlenka: „Ušetři mě a Bůh ušetří tebe!“ nebo „Neubližuj mi a Bůh nedovolí, aby ti ublížili!“

Věrný, a přitom poetický překlad Felixe Tauera doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, který vysvětluje neznámé pojmy a dobové reálie a sám o sobě představuje zajímavý úvod do pestrých dějin arabského světa, jeho zvyklostí, tradic, náboženství, práva, sociální struktury a každodenního života tak, jak se zrcadlí v barvitých příbězích Tisíce a jedné noci.

Tisíc a jedna noc – 2. svazek
Čtyřicátá pátá až sto čtyřicátá pátá noc

Tisíc a jedna noc – 2. svazek

Už v nejstarších rukopisech Tisíce a jedné noci nacházíme Vypravování o králi ‘Umaru ibn an-Nu‘mán a jeho dvou synech Šarrkánovi a Dau‘almakánovi. Je to nejdelší příběh Tisíce a jedné noci, hrdinská epopej starých časů, sága několika generací hrdinů, muslimských bojovníků proti křesťanské Byzanci. Ve Vypravování o králi ‘Umaru ibn an-Nu‘mán se však nepopisují pouze velkolepé souboje, šarvátky s nepřáteli a jiné podobné scény typické pro hrdinskou epiku. Kromě chlapských zápasů zažívají hrdinové příběhů také milostná dobrodružství s odvážnými pannami, amazonkami, které si nezahalují tváře, z očí jim srší jiskry a svými pohledy muže rozpalují i spalují.

Vypravování o králi ‘Umarovi původně existovalo mimo rámec Tisíce a jedné noci. Nevíme, kdy asi vzniklo. Údajně se v zárodečné podobě šířilo mezi lidovými vrstvami už kolem roku 1000, pravděpodobně v severní Sýrii nebo v Malé Asii na arabsko-byzantské hranici. Dlouhé a poněkud jednotvárné boje mezi muslimy a křesťany nám v tomto líčení oživují vložené příběhy, k nimž patří například poetické Vypravování o Tádžalmulúkovi a paní Dunjá či erotický Příběh ‘Azíze a ‘Azízy. Zejména Příběh ‘Azíze a ‘Azízy je pozoruhodným výtvorem egyptské vypravěčské prózy a ukázkou rafinovaného humoru.

Věrný, a přitom poetický překlad Felixe Tauera doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, který vysvětluje neznámé pojmy a dobové reálie a sám o sobě představuje zajímavý úvod do pestrých dějin arabského světa, jeho zvyklostí, tradic, náboženství, práva, sociální struktury a každodenního života tak, jak se zrcadlí v barvitých příbězích Tisíce a jedné noci.

Tisíc a jedna noc – 3. svazek
Sto čtyřicátá šestá až tři sta osmá noc

Tisíc a jedna noc – 3. svazek

Třetí díl Tisíce a jedné noci začíná příběhy o zvířatech a člověku. Člověk je zlý, říkají si zvířata, a proto musíme být opatrná a mazaná. Jejich počínání často pomíjí obecně uznávané zásady morálky a je čistě pragmatické: Dobré je to, co je dobré pro nás, myslí si zvířata. V této sérii vyprávění vystupují nejrůznější zástupci zvířecí říše: četní ptáci, ale také vlk, liška, myš, opice či želva.

Vypravování o ‘Alím ibn Bakkár a Šamsannaháře je příběhem nenaplněné lásky dvou nešťastných milenců. ‘Alí a jeho milá jsou mučedníky lásky. Čtenáře překvapí jejich mravní čistota a odhodlání zemřít za upřímné city, což do vyprávění vnáší vážný, téměř přísný tón. Jde o jeden z mála tragických příběhů, které sbírka Tisíce a jedné noci obsahuje. Aristokratický svět chalífových paláců se neuzavřel pouze před zamilovaným ‘Alím ibn Bakkár, ale také před nepravým chalífou, bohatým kupcem, jehož láskou pohrdla krásná sestra chalífova dvořana Dža‘fara Barmakovce ve Vypravování o chalífovi Hárúnu ar-Rašídovi a druhém chalífovi. Rozvrácený vztah dvou mladých lidí dá do pořádku sám chalífa Hárún ar-Rašíd, dobrotivý a chápavý vládce. Téměř románový rozměr má ve třetím díle Vypravování o Kamarazzamánovi, jeho manželkách Budúře a Hajatannufúse a jeho synech al-Amdžadovi a al-As‘adovi: vyprávění se skládá z několika příběhů, do nichž zasáhnou i nadpřirozené bytosti. Rozmarní a nezodpovědní duchové totiž vzbudili vášnivou lásku ve dvou mladých lidech, ale poté je zanechali osudu a o o následky svého počínání se už nezajímali.

Vypravování o ‘Alá‘addínovi Abu-š-Šámát začíná neuvěřitelnou epizodkou o vyléčení mužské neplodnosti. Na svět přichází ‘Alá‘addín, budoucí hlavní hrdina tohoto dobrodružného příběhu. Miluje krásnou Zubaidu a všechno by dobře dopadlo, kdyby do děje nevstoupil Ahmad Kamákim, slavný Zloděj z Bagdádu. Ukradne chalífovi prsten, meč, roucho a svítilnu a podstrčí to do ‘Alá‘addínova domu, aby na něj padlo podezření. ‘Alá‘addín uprchne před popravou z Bagdádu a žije jako uprchlík dlouhá léta v cizině, dokud jeho syn Aslán neodhalí jeho nevinu. Vyprávání zcela volně přechází z prostředí každodenní skutečnosti do světa neuvěřitelných dobrodružství a poté na chalífův dvůr, pohádkové místo krásnějšího života v přepychu. Ve Vypravování o Abú Muhammadovi Lenochovi není zpočátku nic tajemného ani nepochopitelného. Abú Muhammad je líný chudý mladík, kterého živí jeho stejně chudobná matka. To se však změní, když mu kupec Abu-l-Muzaffar přiveze z Číny zázračného opičáka. Opičák učiní z toho hrdiny bohatého člověka, ale až po mnoha útrapách. Ukradne mu totiž manželku a Abú Muhammad si ji musí jít najít.

Ve třetím díle se nacházejí i anekdotická vyprávění o velkorysých, šlechetných a štědrých lidech a také Příběh poklizeče z jatek se ženou jednoho z velmožů, jehož cílem je především pobavit. Naivní poklizeč vypráví svůj příběh v Mekce hlavnímu emírovi výroční pouti, kterého to líčení ohromí stejně, jako dodnes ohromuje čtenáře.

Tisíc a jedna noc – 4. svazek
Třista osmá až čtyři sta devadesátá devátá noc

Tisíc a jedna noc – 4. svazek

Čtvrtý díl začíná Vypravováním o ‘Alím Šárovi a jeho otrokyni Zumurrudě. Je to příběh mladého zchudlého kupce a krásné otrokyně. Vzájemně se do sebe zamilují a šťastně si žijí, ale pak musí čelit úkladům křesťanského kupce, kterého Zumurrud odmítla, a později mezi ně vstoupí i proslulý zloděj a taškář Džuván. ‘Alího otrokyně se však hrou osudu stane královnou, pomstí se svým nepřátelům a po mnohých dobrodružstvích a útrapách se oba milenci zase šťastně shledají. O úkladech v lásce je i následující Příběh Džubaira ibn ‘Umair aš-Šaibáního s paní Budúrou. V dobách, kdy svobodné muslimské ženy byly nevzdělané, nesměly tancovat ani zpívat a žily zavřené v harémech, krásným otrokyním poskytli jejich pánové vybranou výchovu i vzdělání, naučili je zpívat, tancovat a skládat verše, to vše jen proto, aby z nich byly dobré společnice. Právě o takových ženách se dočteme v pozoruhodném Vypravování o jamanském muži a jeho šesti otrokyních i ve Vypravování o otrokyni Tavaddudě. V prvním příběhu se zdůrazňuje zejména půvab a krása otrokyň, zatímco v tom druhém hraje hlavní roli Tavaddudino vynikající vzdělání a bystrost. V disputaci se jí podaří překonat všechny učence, které před ni dal povolat sám chalífa. Kromě těchto líčení svazek obsahuje celou řadu vyprávění o zlodějích, zločincích, taškářích, penězoměncích, pěkných otrokyních, básnících, zvědavých panovnících, nábožných židech a vzorných manželkách. Nechybějí ani epizody o homosexuálech, necudných ženách, hloupých učitelích, nevěrných manželkách, moudrých vesničankách či pohádky o andělovi smrti a zbožných otrocích. Až do časů staré Indie sahá slavné Vypravování o ebenovém koni, které pojednává o kouzelném umělém oři, což je příběh, který má velmi blízkou paralelu v sanskrtském souboru lidových vyprávění, jenž vznikl v 10.–11. století. Tato pohádka se ústní tradicí dostala až ke španělským Maurům a od nich do starofrancouzské literatury.

Tisíc a jedna noc – 5. svazek
Čtyři sta devadesátá devátá až šest set devadesátá šestá noc

Tisíc a jedna noc – 5. svazek

Pátý díl souboru Tisíce a jedné noci začíná spletitým Příběhem o princi Džánšáhovi, který se zamiluje do dívky džinnů a unese ji. Dívka však najde své ptačí šaty a odletí domů do kouzelné říše, kam nikdy nevstoupil člověk. Džánšáh ji navzdory varováním mocných duchů a panovníků najde za mytickou horou Káf v hradu z drahokamů a přivede si ji domů. Je to poslední vnořené vyprávění z cyklu Vyprávění královny hadů, jenž začal v předchozím díle. Sedm cest Sindibáda Námořního, které následují, představuje jeden z nejznámějších příběhů ve světové literatuře a byl přeložen do téměř všech jazyků. Ve Vypravování o Džaudarovi a jeho dvou bratřích je hlavnímu hrdinovi předurčeno bohatství, ale zároveň tragický konec. Džaudar je rybář, kvůli sporům se závistivými bratry zchudlý. Maghribský čaroděj ho potká při rybolovu a zavede ho do marockého města Fezu k pokladu. Podobně jako pohádkový ´Alá´addín má i Džaudar přístup k pokladu, který může otevřít pouze člověk jeho jména. Tento motiv je velmi starý. Už staří Egypťané věřili, že jména mají kouzelnou moc stejně jako talismany. Nejdelším vyprávěním pátého svazku je pak příběh dvou nevlastních bratrů, ušlechtilého a statečného Garíba a zlého otcovraha ‘Adžíba. V závěru tohoto dílu se pak nachází několik krátkých vypravování o milencích, věrných beduínkách a iblísovi, tedy ďáblovi, který svádí člověka k hříchu.

Tisíc a jedna noc – 6. svazek

Tisíc a jedna noc – 6. svazek

Šestý díl Tisíce a jedné noci zahrnuje celkem deset příběhů. Začíná kratičkým Vypravováním Ibráhíma Abú Isháka o dvou milencích medínských, což je příběh lásky, která zvítězí po mnoha příkořích.V Příběhu vezíra Abú Ámira ibn Marván s al-Malikem an-Násirem se objevuje skutečná historická postava, neboť zmiňovaný al-Malik an Násir je patrně sultán Saláhaddín Júsuf, který žil ve 12. století. Následující příběhy o lstivé Dalíle a o 'Alím az-Zaibakovi Káhirském jsou velmi oblíbená a známá vyprávění, která spolu tematicky úzce souvisejí a zřejmě původně existovala mimo rámec Tisíce a jedné noci – patří mezi historky o různých šibalech, zlodějích podvodnících a šejdířích, které mají zejména v Egyptě velmi dlouhou tradici a sahají až do dob faraonů.Vypravování o Ardašírovi a Hajátannufúse je patrně původně stará perská pohádka s milostnými motivy, stejně jako následující Vypravování o Džullanáře a Badrbásimovi, němž se kromě lásky k neznámé princezně objevují i čarodějnické prvky. Vypravování o králi Muhammadu ibn Sabá'ik a kupci Hasanovi je rámcový příběh, do něhož je vloženo Vypravování o Saifalmulúkovi a Badí'ataldžamále. V tomto rámci žádá král od kupce Hasana, aby mu pověděl nějaký pěkný milostný příběh, a kupec musí jeho žádost do roka splnit. Tento příběh je mimo jiné autentickým dokladem toho, jak se tradovaly pohádky i delší románová vyprávění v islámském středověkém Orientu. Nejdelším příběhem šestého dílu je Vypravování o Hasanu Baserském, významná součást cyklu Tisíce a jedné noci, dobrodružný pohádkový příběh s celou řadou poutavých motivů, zkrášlený rýmovanou prózou a pasážemi ve verších. Předposlední Vypravování o rybáři chalífovi je pohádka s řadou komických prvků, směšných postav a vtipných dialogů, ale nejde o čistě humoristické vyprávění. Závěrečné Vypravování o Masrúrovi a Zainalmávásifě je delší milostná novela nejasného datování. Věrný, a přitom poetický překlad Felixe Tauera doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, který vysvětluje složitější výrazy a sám o sobě představuje zajímavý úvod do pestrých dějin arabského světa, jeho zvyklostí, tradic, náboženství, práva, sociální struktury a každodenního života tak, jak se zrcadlí v barvitých příbězích Tisíce a jedné noci.

Tisíc a jedna noc – 7. svazek

Tisíc a jedna noc – 7. svazek

Sedmý díl Tisíce a jedné noci je dílem, v němž se dovrší tisíc nocí a základní cyklus Tisíce a jedné noci. Vypravování o králi Šáhrijárovi a jeho bratru králi Šáhzamánovi, do něhož jsme vstoupili v prvním díle, se v něm uzavírá. Kniha začíná Vypravováním o Núraddínovi a Marjamě Pasířce, což je milostná novela egyptského původu. Následuje krátké Vypravování sa'ídského muže o jeho příběhu s franckou ženou, které může docela dobře vycházet ze skutečnosti, a Příběh mladého muže bagdádského a jeho otrokyně, což je další romantické vyprávění. Následuje rámcové Vypravování o Džalí'ádu a Šimásovi, které se strukturně značně podobá Vypravování o sedmi vezírech. Patrně to původně bylo samostatné dílko, které se do Tisíce a jedné noci dostalo až později. Obsahuje celou řadu krátkých příběhů, z nichž řada má didaktický a pedagogický charakter. Další Vypravování o barvíři Abú Kírovi a holiči Abú Sírovi je velmi známá pohádka, která pochází zřejmě z konce mamlúcké doby. Následující Vypravování o 'Abdalláhu Pozemském a 'Abdalláhu Mořském je dobrodružný příběh s pohádkovými a cestopisnými motivy.Vypravování o chalífovi Hárúnu ar-Rašídovi a Abu-l-Hasanovi 'Umánském patří k hárúnovskému cyklu a Vypravování o Ibráhímu a Džamíle je milostný příběh syna egyptského sultána a dcery baserského místodržícího. Vypravování o Abu-l-Hasanu Churásánském je anekdota pocházející patrně z pozdního bagdádského období. Vypravování o Kamarazzámánovi a manželce klenotníkově je dlouhý příběh o manželské nevěře. Předposlední příběh, o Abdalláhu ibn Fádil a jeho bratřích, patří do hárúnovského cyklu vyprávění a obsahuje celou řadu přebraných a šikovně sestavených starších motivů, takže celek tvoří rozsáhlou čarodějnou pohádku s cestopisnými motivy. Závěrečné Vypravování o příštipkáři Ma'rúfovi pak líčí osudy dobrosrdečného ševce a jeho zlé ženy, před níž ho zachrání dobrotivý ifrít a umožní mu začít nový život. Věrný, a přitom poetický překlad Felixe Tauera doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, který vysvětluje složitější výrazy a sám o sobě představuje zajímavý úvod do pestrých dějin arabského světa, jeho zvyklostí, tradic, náboženství, práva, sociální struktury a každodenního života tak, jak se zrcadlí v barvitých příbězích Tisíce a jedné noci.

Tisíc a jedna noc – 8. svazek

Tisíc a jedna noc – 8. svazek

První až sedmý díl zahrnují text Tisíce a jedné noci přeložený z arabštiny podle egyptské redakce z druhé poloviny XVIII. století v úplném znění kalkatského vydání W. H. Macnaghtena z let 1839–1842. Osmý díl pak obsahuje dodatky k příběhům Tisíce a jedné noci, které nejsou obsaženy v kalkatském vydání a nepatří do hlavního cyklu Šahrazádiných vyprávění, nicméně nacházejí se v jiných redakcích cyklu Tisíce a jedné noci. Z těch jsme do tohoto vydání zařadili v překladu Felixe Tauera ty nejznámější a nejpůvabnější. Z dodatkových textů z odeonského vydání, z něhož v této ediční úpravě vycházíme, tento soubor obsahuje následující rámcová vypravování, včetně všech vložených příběhů: Vypravování o 'Alá'addínovi a kouzelné lampě, Vypravování o kováři Básimovi a jeho příběhu s Hárúnem ar-Rašídem, Vypravování o 'Alím Babovi a čtyřiceti loupežnících, Vypravování o Abu-l-Hasanu Rozpustovi, Vypravování šestnácti důstojníků stráže, Vypravování o králi Šáhbachtovi a vezíru ar-Rahvánovi, Vypravování o třech synech sultána jamanského,Vypravování o třech otrapách a o králi, který se vzdal kralování a Vypravování Muhammada, sultána káhirského. Ostatní texty z jiných redakcí Tisíce a jedné noci, které profesor Tauer během svého života do češtiny přeložil, lze nalézt v pátém díle předchozích dvou pětisvazkových vydání a ve třech výborech, které překladatel zmiňuje v doslovu.

Knihy nakladatelství Odeon
bux.cz
Kontakt | Design & production: © A.I.S. s. r. o., 2010 | Vizuál: Diana Delevová
iDnes.cz
Televize Nova